Janette

Je zvláštní, jak se v den, když už nevíte kudy kam a jak z toho bláta ven, objeví jeden majej detail a vám se svět zdá mnohem krásnější. Je to jakoby se nebesá usmáli aspoň na jeden malaj okamžik. Říkáte si, konečne! Aspoň něco, co stojí za to. Tak nás lidí dokáže ovlivnit náhoda, ve kterou vlastne ani nevěřím, protože: Každá náhoda je dloho připravovaná nevyhnutelnost (Havier). Ale stejně, je to krásnej pocit. Tak se zdá, že lidi už nevnímají silu okamžikú. Nedokážem se těšit, když víme, že potěšení pomine. No, jsme lidi, je to normální, ale mohli bych se naučit brát život jako výzvu. Víte, dnes, když se mi po dlouhém času něco povedlo, jsem si uvědomila, že život beru moc vážně. Takže příšti ráno si namísto věty: UŽ JSEM VZÚRU, MAMI. , řeknu: DEME SI HRÁT. Zatím se mnějte, já se vám pak zase ozvu :-D